Není nad jízdu krajinou, svištěním si to z kopce, vyjetí na vrchol s pocitem hrdosti na svůj výkon a kochání se rozhledem. To vše směřující k pocitu úniku před uspěchanou, stalé se někam ženoucí dobou. K vymazání všeho na co nechceme myslet a nahradit to vůní ranní vypařující se rosy, sluncem zaplavující naší mysl, zářivým nepřekonatelně krásným a oprosťujícím svitem, který rozehřívá naše zkřehlá ránem procitnutá těla.
Ilustrace by Stuart.
Zamyšlení se nad cyklistikou
